Turkov má šlechtickou minulost, neboť byl součástí obory nedalekého Třebovického panství. Sídlem třebovického panství byl zámek, který se nacházel v centru Třebovic. Před ním se rozprostíral menší park. Zámek byl po druhé světové válce stržen, zato park existuje ve velmi dobrém stavu dosud a může se pochlubit i největší koncentrací památných stromů v Ostravě.
V západní části Turkova jsou dodnes dobře patrné hráze malé rybniční soustavy s výsadbami dubů letních, které jsou staré místy až 200 let. Jeden z rybníků byl nazýván Bezděk a je podle něj pojmenována nedaleká ulice „Na Bezděku“. Historická rybniční soustava je již dlouhou dobu (minimálně 60 let) nefunkční. Po zastavení rybníkářství byly rybníky ponechány svému osudu, jejich dna postupně zarostla a vyvinul se zde druhově pestrý lužní les.
Výřez historické mapy – 2. vojenské mapování (1836 – 1852)
zdroj: www.mapy.cz
Nejstarší písemná zpráva o tvrzi Třebovice je z roku 1377, sloužila za sídlo Benešovi z Kravař. Roku 1424 zapsal Jan Jičínský z Kravař tvrz Třebovice (Trzebowitz) s dvorem a mlýnem své manželce opavské kněžně Anežce. Po jeho smrti přešla do majetku opavských knížat. O zvelebení Třebovic se velmi zasloužil Jindřich Bzenec z Markvartovic. Za jeho správy povýšil král Ferdinand roku 1532 ves na městečko s právem konání dvou výročních trhů, týdeního trhu a provozování živnosti. Třebovice také dostaly do užívání městský znak - kapří hlavu s křídlem.
V 60. letech 19. století koupil Třebovice Josef Stonavský. V roce 1915 se stala majitelkou statku a zámku jeho dcera Marie Scholzová-Stona, známá německá spisovatelka a básnířka. Marie Stona napsala román "Před pádem" - dle dobových pramenů jde o román silně erotický, který prozrazuje intimity z jejího manželství. Velkostatek tehdy obhospodařoval 224,50 ha půdy. V roce 1926 podlehl částečnému záboru při provádění první pozemkové reformy . Poslední majitelkou třebovického zámku byla Helena Železná Scholzová, vynikající sochařka, která žila většinu života v Římě, kde také umřela. Po válce byl třebovický statek zkonfiskován a jeho část i s lesem Turkovem byla přidělena ostravským chemickým závodům, které zde zamýšlely vybudovat nové provozy....dusíkárna připravuje vybudování nového závodu na katastru Martinova a Třebovic - od mlýna přes Láši, Turkov až ke hrázi...
Železnice
Od roku 1858 procházela Třebovicemi železniční trat´ Svinov - Opava. Třebovická železniční stanice však pochází až z roku 1930. V roce 1947 nevyhovělo ředitelství Státních drah žádosti MNV Třebovice ze 17. července, aby nová dopravní budova byla vystavěna blíže obci a nebyla přeložena o 450 m blíže lesu Turkovu.
Zápisy v třebovické kroniky o průběhu osvobozovacích bojů v roce 1945
Ve čtvrtek 26. dubna 1945 ostřelovali Rusové z Kopanin a Plesenské hůrky Pustkovec a granáty dopadaly od Valu k Mešníku....Letadla kroužila nad bojovým polem, Němci zapálili Martinovský dvůr ještě před ústupem a potom Rusové okolo desáté večer ostřelovali z katuše Bezděk, Turkov a Martinovský dvůr...
27. dubna byl les Turkov střelbou poškozen....stará opuštěná hráz rybníka Bezděka byla opevněna... Německá vojska byla za opevněnou hrází v lese Turkově, na kraji lesa a na pravém břehu mlýnské strouhy......
28. dubna Na frontě u Třebovic střílejí Rusové od Okovice k lesu Turkovu....a postupovali od Pustkovce a Martinova podél železničního náspu k Havranci.....Rusové vnikli do lesa i Lípkové cestě, postupovali podél trati, až dospěli k strážní budce na okraji lesa Turkova. Tam umístili telefon. Němečtí vojáci útočili na ně z blízkého lesa, ale byli odraženi. V lese se udrželi až do večera. Od půl druhé bojovali rusové u hráze, pak obešli opevnění a obsadili osamělou budovu na starém hradisku a začali útočit na Hošťálkovice....